2003-047


2003-10-18, 05:38:03 UT; Bajkonur, PU-1/5; Sojuz-FG

2003-047A
SSC 28052
Sojuz-TMA 3   (Союз-ТМА 3) Rusko
ISS-7S   (International Space Station 7 Soyuz)
EP-5   (Экспедиция посещения 5)
Cervantes   označení mise pro ESA
Transportní kosmická loď; během připojení k ISS slouží jako záchranný prostředek.
Kosmickou loď vyvinula OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova, Koroljov, Moskovskaja oblasť, výrobcem je ZAO Zavod eksperimentalnogo mašinostrojenija (ZEM), jež je součástí koncernu RKK Energija. Provozovatelem je Federální kosmická agentura (Roskosmos).
Loď se vzletovou hmotností 7200 kg model 7K-STM má typové označení 11F732 (výr. č. 213) a její celková délka je 698 cm a maximální průměr 272 cm. Sestává ze tří základních jednotek:
- návratového modulu (SA = spuskajemyj apparat); modul má kuželovitý tvar o délce 214 cm s maximálním průměrem 220 cm, vnitřní objem je 3.85 m3. Uvnitř jsou umístěny tři sedačky typu Kazbek-UM zavěšené na amortizátorech.
- obytné sekce (BO = bytovoj otsek]; modul má délku 329 cm, maximální průměr 220 cm a vnitřní objem 6.6 m3; je zde umístěn systém zabezpečení životních podmínek, systém termoregulace a hygienické zařízení ASU (assenizacionno-sanitarnoje ustrojstvo). V přední části je stykovací uzel s hermeticky uzavřeným průlezem SSVP (sistema stykovki i vnutrennogo perechoda). Na vnější straně modulu jsou umístěny vyklápěcí antény systému Kurs-A.
- přístrojové sekce (PAO = priborno-aggregatnyj otsek); úsek má průměr 210 cm, délku 50 cm (objem 2.2 m3) a nese orientační a navigační systém, energetický, klimatizační, telemetrický a povelový systém MBITS a programové časovací zařízení. Dále obsahuje motorový úsek s výkyvně uloženým hlavním motorem KDU (korrektirujuščaja dvigatelnaja ustanovka) o tahu 4.1 kN, 14 korekčních a orientačních motorů systému DPO (dvigateli pričalivanija i orientacii] a 8 motorů orientačního a stabilizačního systému DO (dvigateli orientacii). Na povrchu je umístěn radiátor klimatizačního a termoregulačního systému. K bokům motorového úseku jsou připojeny panely slunečních baterií o rozpětí 10.6 m.
Maximální doba letu po připojení ke stanici je 200 dní (celková záruční doba je 210 dní). [1],[2],[3]
Posádka:
  Hlavní:               Záložní:
Aleksandr Jurjevič Kaleri Roskosmos, Rusko 4. let Valerij Ivanovič Tokarev Roskosmos, Rusko
Colin Michael Foale NASA, USA 6. let William Surles McArthur NASA, USA
Pedro Francisco Duque ESA, Španělsko 2. let   jen na ISS                          André Kuipers ESA, Nizozemsko
André Kuipers ESA, Nizozemsko   jen z ISS na Zem
Poznámka:
Původní posádku tvořili Pavel Vinogradov a André Kuipers; po zastavení letů raketoplánů byla posádka rozpuštěna.
Parametry dráhy:
2003-10-18.29 51.65° 88.77 min 194 - 233 km
2003-10-18.49 51.63° 89.90 min 266 - 273 km
2003-10-20.22 51.63° 92.15 min 376 - 385 km
2004-04-29.87 51.62° 91.80 min 354 - 372 km

Události:
2003-07-25 NASA oficiálně oznámil složení posádky, která tvoří 8. expedici na ISS. [2]
2003-10-16 Nosná raketa s kosmickou lodí byly převezeny na startovní rampu. [2]
2003-10-18 05:38:03 UT: Vzlet.
05:46:51 UT: Oddělení od horního stupně rakety. [1],[2]
2003-10-20 07:15:58 UT: Kosmická loď se připojila k modulu Pirs komplexu ISS. [1],[2]
10:15 UT: Po kontrole hermetičnosti byly otevřeny průlezy a posádka přestoupila do ISS. [3]
2004-04-29 20:52 UT: Kosmická loď se oddělila od modulu Pirs.
23:20 UT: Kosmická loď zahájila brzdicí manévr před vstupem do atmosféry.
23:48 UT: Návratový modul vstoupil do atmosféry. [1],[2]
2004-04-30 00:11:46 UT: Návratový modul přistál asi 60 km od města Arkalyk v Kazachstánu (50.38° s.š., 67.20° v.d.). Celková doba letu byla 194.77 dne. [1],[2],[3]
2003-047B
SSC 28053
horní stupeň rakety   Rusko
blok I  
Třetí stupeň nosné rakety; válcové těleso o hmotnosti asi 2400 kg má délku 810 cm a průměr 266 cm. [1]
Parametry dráhy:
2003-10-18.23 51.60° 88.66 min 194 - 222 km
2003-10-19.27 51.65° 88.31 min 181 - 201 km
2003-10-20.19 51.60° 86.88 min 114 - 126 km

Události:
2003-10-18 05:38:03 UT: Vzlet.
05:46:51 UT: Oddělení transportní lodi. [1],[2]
2003-10-20 Přirozený zánik v atmosféře po 3 dnech letu. [4]
Zdroje informací:
  1. J. Sedláček: Katalog kosmických těles; Česká Třebová, 2007 (rukopis).
  2. Soyuz TMA-3 – 2004-duben - http://www.russianspaceweb.com/iss_soyuztma3.html.
  3. Союз-ТМА 3 - 2004-04-30 - http://www.mcc.rsa.ru/www_old/tma3/main.htm.
  4. Satellite Catalog - https://space-track.org/#/catalog.
Poslední aktualizace: 2014-05-07       © Jan Sedláček