1990-10-06, 11:47:14.983 UT; Cape Canaveral, LC-39B; Discovery, OV-103
1990-090A SSC 20841 |
Shuttle Mission 36 Pilotovaný raketoplán. Raketoplán pro NASA Office of Space Flight, Washington, postavila firma Rockwell International, Space Systems Group, Palmdale. Družicový stupeň o startovní hmotnosti 117 749 kg (přistávací 89 298 kg) výr. č. OV-103 je dlouhý 37.2 m, vysoký 17.2 m a má křídla o rozpětí 23.8 m. Prostor pro posádku má objem 71.5 m3, trup tvoří nákladový prostor s rozměry 18.3×5.2×4.0 m uzavřený dvěma dveřmi, jež se po navedení na dráhu otevírají (na vnitřní straně jsou radiátory klimatizačního systému). V nákladovém prostoru je dálkový manipulátor RMS (Remote Manipulator System) a nádrže s kyslíkem, vodíkem a tři palivové články o výkonu 7 kW. V zadní části stroje jsou tři motory SSME (Space Shuttle Main Engines) číslo 2011, 2031 a 2107, každý o tahu 2.1 MN. Povrch raketoplánu je pokryt dlaždicemi tepelné ochrany ze slinutého pěnového křemene. Raketoplán v nákladovém prostoru nese sondu Ulysses s dvoustupňovou jednotkou IUS (Inertial Upper Stage). Během letu probíhají experimenty: SSBUV (Shuttle Solar Backscatter Ultraviolet), ISAC (Intelsat Solar Array Coupon), CHROMEX (Chromosome and Plant Cell Division Experiment), SSCE (Solid Surface Combustion Experiment), IPMP (Investigations into Polymer Membrane Processing), PSE (Physiological Systems Experment), RME III (Radiation Monitoring Experiment III), SSIP (Shuttle Student Involvement Program) a AMOS (Air Force Maui Optical Site). Při letu byl zkoušen systém VCS (Voice Command System) schopný reagovat na hlasové příkazy členů posádky. Posádka:
Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1990-090B SSC 20842 |
Meziplanetární sonda. Sondu pro organizací European Space Agency (ESA) postavila německá firma Dornier System. Rotací stabilizovaná sonda (asi 5 ot./min.) o hmotnosti 366 kg má tvar kvádru o rozměrech 320×329×210 cm, po navedení na dráhu se vyklápí nosník dlouhý 555 cm nesoucí magnetometry a nosník s radioizotopovými termoelektrickými bateriemi dodávajícími 280 W. Komunikace s družici probíhá v pásmech S (2.112 GHz) a X (8.408 GHz) prostřednictvím parabolické antény o průměru 165 cm a tyčové axiální antény dlouhé 799 cm. K ukládání dat slouží dva magnetofony a každý z nich je schopen zaznamenat data až z 64 hodin měření. Družice je vybavena pohonným systémem s osmi motory s tahem po 2 N na hydrazin pro korekce dráhy se zásobou 33 kg paliva. Družice nese: - magnetometry VHM (Vector Helium Magnetometer) a FGM (flux-Gate Magnetometer) pro měření meziplanetárního magnetického pole; připravila Imperial College, London; - aparaturu SWPE (Solar Wind Plasma Experiment) pro měření teploty a hustoty plasmy; připravil South Western Research Institute, San Antonio (USA); - spektrometr SWICS (Solar Wind Chemical Composition Spectrometer) pro analýzu chemického složení plasmy; připravily University of Bern (Švýcarsko) a University of Maryland (USA); - aparaturu COSPIN (Cosmic Ray and Solar Charged Particle Investigation) pro měření slunečního a kosmického záření; připravila University of New Hampshire (USA); - zařízení URAP (Unified Radioa and Plasma Wave Experiment) pro studium vlnění v plazmatu využívající drátovou dipólovou anténu o rozpětí 72.54 m; připravilo středisko NASA Goddard Space Flight Center; - aparaturu EPAC/GAS (Energetic Particles and Interstellar Neutral Gas) pro studium energetických iontů a atomů neutrálního helia; připravil MPAe, Lindau (Německo); - detektor HI-SCALE (Heliospheric Instrument for Spectra, Composition and Anisotropy at Iow Energies) pro studium částic pocházejících ze slunečních erupcí; připravily AT&T Bell Laboratories, Murray Hill (USA); - detektor záblesků rentgenového a gama záření GRB (Gamma-ray Burst Experiment); připravila University of California, Berkeley (USA); - experiment DUST (Cosmic Dust Experiment) pro detekci prachových částic; připravila Univesität Heidelberg (Německo); - experiment SCE (Solar Coronal Sounding Experiment) pro studium sluneční koróny a slunečního větru; připravila Universität Bonn (Německo); - experiment GWE (Gravitational Waves Experiment) pro pátrání po gravitačních vlnách; připravila Università degli studi di Pavia (Itálie). Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1990-090C SSC 20843 |
První stupeň urychlovacího modulu vyrobeného firmou Boeing o hmotnosti asi 700 kg opatřený motorem Orbus-21. Těleso tvaru válce je dlouhé asi 500 cm s vnějším průměrem 290 cm. Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1990-090D SSC 20844 |
Druhý stupeň urychlovacího bloku vyrobeného firmou Boeing o hmotnosti asi 300 kg opatřený motorem Orbus-6E. Těleso tvaru válce je dlouhé 198 cm s vnějším průměrem 290 cm. Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1990-090E SSC 20845 |
Urychlovací blok o hmotnosti asi 700 kg opatřený motorem Orbus-21. Těleso tvaru válce je dlouhé asi 500 cm s vnějším průměrem 290 cm. Parametry dráhy:
Události:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||